Psychologie osobnosti se zabývá osobou (jejím „já“) ve vztahu k sobě (identita, sebeřízení), druhým (intimita, spolupráce) a světu (sebepřesah).

Student/ka porozumí: zasazení psychologie osobnosti do psychologie jako celku; jejímu vývoji a napětí mezi stálostí osobnosti a proměnlivostí situace a motivace; jejím hranicím a aplikacím (např. v psychologické diagnostice); pojmům „struktura – dynamika – vývoj – typologie - poruchy“ osobnosti; osobnosti jako bio-psychosociálně-spirituální jednotě; egu jako subjektu činnosti, poznávání a prožívání a obecně trojsložkovitosti psychických jevů (konace - kognice – emoce); funkcím ega; pojmu vůle a příbuzným pojmům (seberegulace, sebeřízení); evolučním a kulturním složkám lidské motivace a složitosti lidské motivace; socializačním činitelům i poruchám; sexuální a genderové identitě; potřebám, hodnotám, charakterovým silám; kulturnímu a vývojovému kontextu pro chápání osobnosti; poruchám osobnosti.

Výstupy: znalosti tématu spolu s kritickým nadhledem (referát na základě výzkumů, test); postoje v podobě dovedností reflektovat vlastní osobnost včetně genderové pozice a možných zdrojů hodnotových konfliktů a reflektovat sebe jako pomáhající/ho a sebe jako toho, komu se pomáhá; kritická znalost oblastí, kde se využívá diagnostika osobnosti.

Předmět předpokládá schopnost studenta reflektovat vlastní jednání, prožívání a myšlení.Jeho absolvování je předpokladem pro navazující kursy vývojové, sociální a klinické psychologie.