Psychosociální krizová pomoc představuje mezioborový přístup k připravenosti lidí, obcí a organizací na neštěstí a ke zvládání důsledků neštěstí. Na bakalářské úrovni zdůrazňuje souvislosti přímého kontaktu.     

Student/ka porozumí: postojovému a legislativnímu rámci pomáhání po neštěstí včetně důrazu na společenství a rozdílu mezi perspektivou odolnosti a zranitelnosti; terminologii krizí a neštěstí spolu s odlišnými resortními významy a důrazy (včetně odlišnosti emoční krize a krize v bezpečnostních souvislostech); typologii událostí; prvním občanským pomocím s důrazem na pomoc psychosociální a spirituální včetně rozdílu mezi první občanskou pomocí a krizovou intervencí; cílům a standardům psychosociální krizové pomoci a spolupráce včetně rychlého vyhodnocení pomoci; pojetí charakteristických adaptací (potřeby, hodnoty, síly, zdroje a strategie zvládání) u sebe i druhých;  vlastním postojům vůči neštěstí a vlastním možnostem občansky a odborně pomáhat.

Výstupy: znalosti tématu včetně terminologie spolu s kritickým mezioborovým nadhledem; dovednosti reflektovat vlastní postoje vůči neštěstí a vůči pomáhání v souvislostech neštěstí; povzbuzení postoje občanské zodpovědnosti za sebe a druhé v souvislostech neštěstí.

Předmět předpokládá znalost metod pastorační a sociální práce a schopnost studenta reflektovat vlastní jednání, prožívání a myšlení.