Nejvíce mě zaujala poctivá a odvážná sebereflexe, která taktně mapuje pouze katolickou církev a její krizi. Přitom zmíněný triumfalismus, ale také učení prosperity, zacházení s mocí a autoritou v církvi je smrtícím virem postihujícím i "modernější" církve protestantské. Kapitola mě povzbudila nadějí, světlem na konci polední tmy, teorií upřímného anateismu, který nehledá prospěch svůj, ale druhých a sebeodevzdáním ukazuje na příklad Ježíše Krista lépe než 1000 slov.