Nejvíce mě zaujala myšlenka, že církev uvažující sama sebe jako normativní prvek společnosti, zvlášť třeba ve zmíněné etice sexuality nemůže obstát argumentačně. Ježíš nepřinesl lidem pravidla, ale život. Své vítězství nad smrtí demonstroval učedníkům "proměněnými ranami" na svém těle. Pan Halík správně uvádí, že církev může ovlivnit společnost pouze jako pravdivý a důvěryhodný ukazatel na Ježíše, tedy sama žijící ve vztahu s Ním.