Nejvíce mě zaujala důležitost procesu kontemplace v životě věřícího člověka, vydání se na hloubku, prostřednictvím meditace na Božím slovem a během služby pak mluvit od "srdci k srdci" v nepředstíraném zájmu o bližního člověka. Stejně tak jako zmínka o nejobvyklejší větě, kterou Bůh v Bibli pronáší, když mluví k člověku: "neboj se!" Souhlasím s tím, že přicházející podoba církve musí mít oboje, schopnost jít na hloubku a sloužit opravdově, a také odvahu k mezináboženskému dialogu.