Zaujala mne licitace(přemýšlel jsem zda použít tento výraz, ale vzpomenuv si na zmínku br. mons. o psychoanalýze ho tam nechám, poněvadž mi přišel na mysl jako první.) na začátku kapitoly, tedy rozbor některých zavedených stavů a jejich významovost, která se postupně depolarizuje - myslím že o tom hovořil i Patočka - například: řeknu-li že jsem “nevěřící”, je tam sice to “ne”, ale je tam také to “věřící”, tedy pokud zaujímám tento postoj, nějakým způsobem ve mě existuje obojí. Polarizace není úplně vhodným nástrojem pro hodnocení lidských věcí(jak mimo jiné poukazují i současné trendy, například když o sobě někdo tvrdí, že je “nebinární”).
Jako zakladatel spolu Lunestorm a tvůrce hnutí Oecumena Electronica mohu dosvědčit slova mons. Halíka, jak mnohé církve nahlížejí na současnou touhu duchovního vedení a často akceptují pouze jejich cesty; jsem již unuděn nekonečným vysvětlováním církevním představitelům...