V tomto kontextu je zajímavý pohled Richarda Rohra(a věřím že nejen jeho), který cituje stvoření světa a upozorňuje na část kde se světlo oddělilo od tmy, protože v ve jmenované řadě jednotlivých stvoření pouze v tomto případě není řečeno, že “to bylo dobré”.
Mons. Halík skloňuje fenomény ubývání členů církví, v kontextu mého předchozího poznatku rád nastíním svůj vhled do podobných situací. Sem tam se objevím u zrodu nového umělecko-spirituálního hnutí, například obnovení pěveckého sboru u nás na fakultě, Oecumena Electronica a další… Když si někteří participanti vzdychají, že je “málo zpěváků”, nebo že “přišlo málo lidí”, vždy říkám aby si užili, dokud jsme v počtu 2-7, protože jednou na to budeme se silnou nostalgií vzpomínat.. Tak jako Křesťané nostalgicky vzpomínají na učedníky, Židé na partu prchající z Egypta, apod..
Br. mons. dokonce zmiňuje Hegela, pro kterého jde o přechodný jev dějin…
Zmínka o zneužívání náboženských obratů ve veřejném prostoru mi připomněla můj letní výlet do Bonnu - stopoval jsem tam i zpět a na zpáteční cestě řidič vozidla u Norimberku, kde je velká dálniční křižovatka, odkud se dá pokračovat buď na Berlín, Mnichov a nebo Prahu, řekl: “Tak tady se oddělujou zrna od plev…”