V kapitole Spiritualita jako vášeň víry mě oslovila Halíkova myšlenka, že spiritualita není únikem do soukromí, ale tvořivou silou proměňující člověka i jeho vztahy. Zvlášť působivé je jeho pojetí víry jako vášnivé otevřenosti – schopnosti hluboce prožívat a angažovaně hledat Boží tajemství i blízkost druhých.