Líbí se mi, že kapitola dává naději - krize otevírá příležitost k proměně církve. "Křesťanská identita víry je dána tím, že opětovně vchází do velikonočního dramatu smrti a vzkříšení. Také dlouhá polední tma před vstupem do nové, odpolední fáze dějin křesťanství je určitou anamnésis, zpřítomňující připomínkou Velikonoc."