Souzněla se mnou myšlenka o neschopnost nositelů náboženských autorit pracovat s vlastním „stínem“. Křečovitý tlak na udržení rigidní vnější role vedou k pokrytectví, vedení dvojího života a v konečném důsledku k hlubokému úpadku věrohodnosti celého křesťanství. Vytěsňování lidských slabostí a snaha vystupovat jako bezchybní „andělé“ vede k tomu, že se nekontrolovaný stín nekontrolovaně projevuje v patologických formách. Obnova křesťanství proto vyžaduje vnitřně poctivé jedince, kteří mají odvahu pohlédnout svému stínu do očí a přijmout své limity.